Fénix

Jak Fénix vstávám z popela,
a letím k slunci výš.
K oblakům a ke Světlu,
stále k lásce blíž...

Jak Fénix vstávám z popela,
svou naději ti dám.
Vždy jak dítě zakřičím,
když po dni umírám.

Být ptákem stále těší mne,
zestárnout a žít...
Znovu se zas narodit,
jak dítě život křtít...

Jak Fénix se vždy probudím,
svou naději ti dám
že všechno těžké ukončí
mnoho nových rán.....

Pro Mílu...

 

Dříve než ses narodila,

brášku, sestru jsi mít chtěla.

Tak jsi kdesi v nebíčku,

pro ně psala písničku…

V té písničce bylo psáno,

že toho prý nechceš málo,

že chceš celý život s nimi,

sdílet každou krásnou chvíli...

A tak vznikla písnička,

z malinkého srdíčka,

které rostlo, sílu mělo,

až se na svět narodilo…

Toho křiku, toho klení

že prý svět tak krásný není

musíš dýchat, koukat kolem

co však dělat teď a honem?

I rozhodla se malá Míla,

že z ní bude paní milá.

Paní co se o vše stará

druhým dobré vždycky dává…

Okamžiky

Jeden druhého život neznáme.

Tu malou chvilku, když se potkáme,

žijeme společný okamžik.

Úsměv, pozdrav a pak zase nic....

Citáty

 Vše, čemu se věnuješ je důležité!!!

Bez otevřeného srdce, není cesty ke štěstí.

Štěstí prý může být pomíjivé. 

Ale opravdové štěstí, jež pochází z otevřeného srdce, 

je nekonečné...

Vodo

Vodo, jsi můj život,
dech mého těla.

Jsi proudem mých myšlenek,

jsi dnem mé noci.

Vodo, plyneš jako nový sen,

někdy rychle míjíš můj den.

Jindy se ve stínu skrýváš

a mlhou zakrýváš svůj jas.

Jsi okamžikem štěstí

na slunečních paprscích.

Jsi okamžikem smutku

v bouři mých dnů...

Kdo jsem?

Člověk prostý, 

trochu sprostý,

citlivý až moc.

Proto píše,

svoje verše,

každou dlouhou noc...

Travou

Slyšíš trávu růst?

Písně zpívá... 

...mezi kamením.

Slyšíš trávu růst?

Slunce vítá...

...s rosou na dlaních.

Slyšíš trávu růst?

Lehni na ni...

...ať jsi blíž.

Slyšíš trávu růst?

Zpívej píseň s ní...

...ať ke slunci doletí.

Slyšíš trávu růst?

zůstaň v ní...

...a bosý BUĎ.