čtvrtek 24. listopadu 2016

Kde jsi dnes?

Chodím dnes po břehu,
hledám tvůj stín.
Včeras tu byla,
dneska to vím.
Cítím tvou vůni,
vidím tvé stopy,
stromy mi šeptají písničku tvou...

Včeras tu byla,
dneska to vím.
Ve vodě zbyl - tvůj mlhavý stín.
Když v proudu jsi plavala
a snila svůj sen,
jak každé ráno, začínáš den...

Včeras tu byla, cítím tvůj pot.
Vidím tu v blátě, stopy tvých bot.
Včeras tu byla, já jsem tu dnes,
v paprscích slunce, vnímám tvůj lesk.

Včeras tu byla,
dnes už to vím.
Zas jednou pozdě
po noci bdím...

Touha

Vidím tvé bradavky,
cítím tvůj dech,
cítím tvé napětí,
slyším tvůj vzdech.
Slyším tvé dýchání,
cítím tvůj pot,
slyším tvé sípání,
hladím tvůj bok.
Vidím tvou nahotu,
cítím tvou vůni,
slyším tvé vzrušení,
cítím tvou chuť.
Cítím tvou duši,
vidím tvůj sen,
hladím tvé prsy,
ve všední den.
Cítím tvé napětí,
cítím tvou touhu,
po blízkém, po milém,
objetí bohů...

pátek 18. listopadu 2016

Spravedlnost

Není větší spravedlnosti, než ta, co se právě teď děje.

Miluji?

Miluji Tě...
Miluji Tě...
...hledám si cesty k tobě
Miluji tě...
...nemohu se při tom sebe vzdát
Miluji Tě...
...přesto Tě nedokáži najít.
Miluji Tě...
... kde jsi...
Ač vím jak se jmenuješ,
...neznám tě
Ač tě slyším,
...nevím co říkáš
Mluvím s tebou,
...nevím zda mi rozumíš
Jsi tu,
...přesto nevím kde
Odcházíš,
...mám pocit, že umírám.
Proč jsi zde?
Když nevím zda jsi skutečná.
Kdo mi tě do cesty poslal?
Stvořitel?!
Co tím sledoval?
Snad sám jsem si to přál...
A ty, přála sis to též?
Vidíš mně?
Slyšíš mně?
Víš kdo jsem?
Miluješ?
A koho?
Kdo jsem?
Kdo jsi?
Kdo jsme?
Člověk bez ideálu je jako studna bez vody.

středa 23. dubna 2014

Miloval jsem...

Slzy mi skrápějí mé tváře,
slaná zář po nich plyne.
Hledám utěšení v samotě srdce svého,
hledám poznání  vnitřních bolestí svých.

Jsem muž, ne již žádné dítě,
přesto tu bulím jako kluk.
Jsem muž, ale pochybuji o životě,
jsem muž a přesto sám.

Bulím tu do svých dlaní a ptám se, 
kdo že já to jsem...
Jsem muž, jenž ženě nemůže dát po čem touží,
jsem muž, který je stále sám.

Miloval jsem, kdo ví kdy...
Dnes srdce mé je jako z kamene,
miloval jsem... kdo ví...
miloval jsem... snad...

sobota 11. května 2013

Duševní zdraví, duše

Duševní zdraví. Duševní zdraví člověka. o čem si myslíte, že může být? O duši? O tom jak uvažujeme, o tom jak věříme v Boha? Nebo prostě o tom jak žijeme? Těžko říct. Je třeba v první řadě řadě řádně specifikovat pojem duše. Protože té se to v první řadě týká.
Duše člověka. Věří vůbec ještě někdo v její existenci? Věří vůbec ještě někdo, že duše člověka je schopna cokoli ovlivnit? Věří vůbec někdo, že se duše dá léčit, že může být tudíž nemocná? Kdo ví... Jsou to jen otázky, na které neexistují vědecky podložené odpovědi.
Ikdyž... Vědecky podložené. Co to znamená? Podle dnešních měřítek je to jen to, co se dá změřit nebo spočítat.. I když i to už snad začíná být překonané. V každém vědním oboru, pokud tedy dojdeme dost hluboko k podstatě věci. Narazíme na jistou překážku. A to na formu energie, nebo snad nahodilou souhru okolností, která za to či ono může. V uvozovkách nahodilé. Je to totiž něcos čím dnešní běžná věda nedokáže počítat, ale nemůže to ani vyloučit.
Co ale s tím? Děláme vědu špatně? Nebo je třeba ji založit na jiných základech? Myslíte si, že se některé vědecké pokusy dají ovlivnit pouhou myšlenkou? Nebo určitým druhem vnitřního chtění, díky kterému dříve nebo snad snadněji dojdeme k výsledku, či dokonce ho zcela ovlivníme? Myslíte si, že je to možné? Pokud si opovíte kladně, tak již připouštíte jisté duševní schopnosti a vlastnosti a tím i existenci duše...
Tím se samozřejmě můžeme dostat i k duševnímu zdraví. K tomu jak moc je schopno ovlivnit zdraví fyzické. Nebo naopak neovlivnit. V případě nezájmu. I když... i to je ovlivnění a to v negativním smyslu.
Co je tedy duše? Vede se o tom dost často dlouhá polemika, lidé ji hledají v rozumových úvahách hledají ji ve svých emocích, ve svých pocitetech. Ale je toto hledání nasměrováno správně? Jsou nauky o duši, jsou tu různá vyznání, která nám duši různě popisují. Jsou tu různé ezoterické směry, které také volí svůj způsob výkladu co je duše.
Jen těžko se mezi těmito směry hledá ten, který nás opravdu dovede na správnou cestu. Možná jsou to jen rozdílné formy výkladu tohoto termínu. Kdo ví....

Pokračování příště... snad.