Smutek

Odjela má žena, zbyl tu po ní smutek.
Kotě mňouká u dveří, ptáci mlčí v kleci.
Odjela má žena, je tu divný klid.
Chybí smích i stesky její,
chybí denní švih.

Odjela má žena a já smutný sedím tu,
do zdí prázdných hledím,
hledám smutku příčinu.

Odjela má žena, kdo by tušil kdy,
že se změní byt tak hodně,
když tu její smích není.

Odjela má žena a já sedím sám.
Kytky vadnou na skříních, prach se na nich vrší.
Venku svítí slunce, pro mě stejně prší...