Smrti, smrti...

Smrti, smrti kudy chodíš? 

Smrti smrti, krásně voníš...

Odhal prosím kosti moje,

ať si duše odpočine.

Ať spočine mezi světy,

bez přetvářky, bez bolesti.

Smrti, smrti krásná dámo,

nemám na růžích ustláno,

přesto otvírám Ti náruč svou,

bolestmi země zjizvenou.

Otvírám Ti náruč svou,

očekávám příchod Tvůj...

Odveď si mně s sebou pryč,

ať nemusím tu déle být.

Smrti, smrti cesto má....

Už mám minci připravenou,

chci ji použít brzy.

Smrti smrti, ženo má...